Publikace

1-4 | 5-8 | 9-12 | 13-16 | 17-20 | 21

Výkladové problémy skutečného majitele u koncernových struktur

S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle LegVTrČ jako takového, nicméně i vůči zadavateli a ve vztahu ke své majetkové struktuře dostatečným způsobem prokazovat i jednotliví dodavatelé před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky. Více

10. říjen 2017 | Zdroj: epravo.cz

K návrhu zákona o zpracování osobních údajů

Očekávaný návrh zákona o zpracování osobních údajů, který má nahradit stávající zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a související návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, jež adaptují nařízení GDPR[1] do české právní úpravy, čeká připomínkové řízení. Návrh je poměrně úzce zaměřen a využívá prostoru pro zvláštní úpravu členskými státy pouze v některých dílčích otázkách. Lze očekávat, že podoba návrhu, který vstoupí do Poslanecké sněmovny se bude od současného textu lišit. Více

22. září 2017 | Zdroj: epravo.cz

Právní úprava herního prostoru

Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnosti zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZHH“), který upravuje vedle dalšího hazardní hry a jejich druhy a podmínky jejich provozování. Proti předchozímu zákonu č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném ke dni jeho zrušení (dále jen „loterijní zákon“), přináší nová právní úprava ZHH řadu zásadních změn a nových právních pojmů, např. pojem herní prostor, kterým se rozumí prostor určený k provozování hazardních her. Bližší seznámení s touto novou právní úpravou herního prostoru je předmětem tohoto příspěvku. Více

20. září 2017 | Zdroj: epravo.cz

Několik kritických poznámek k platné úpravě exekuce zdržovacích nároků stanovených předběžným opatřením

Institut předběžného opatření si staví za cíl zajištění zatímní úpravy poměrů stran do doby vydání meritorního rozhodnutí ve věci v situaci, kdy to okolnosti případu vyžadují. Jeho důvodnost je tak dána tam, kde nenařízení předběžného opatření může způsobit stranám škodu, příp. zmařit praktickou účelnost dalšího řízení, resp. výkon rozhodnutí. Tomuto účelu odpovídá i zákonodárcem stanovená velmi krátká – maximálně 7denní lhůta pro vydání rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření (§ 75c odst. 2 o.s.ř.). Více

31. srpen 2017 | Zdroj: epravo.cz