Publikace

Název hudební skupiny a jeho ochrana

24/07/17

Věnuje-li se někdo hudbě, ať již profesionálně, nebo jako svému koníčku, musí se vypořádat kromě hudby jako takové, i s dalšími okolnostmi. Je tedy nezbytné pracovat nejen s uměleckým a ekonomickým rozměrem, nýbrž je nutno se vypořádat i s rozměrem právním. Autor se v tomto příspěvku ve stručnosti zaměřuje na vybraný aspekt spojený s existencí hudebních skupin, a to na problematiku ochrany názvu hudební skupiny.

Nejdříve je třeba si položit otázku, co to vlastně hudební skupina je? Obecně hudební skupina představuje skupinu dvou a více lidí, kteří hrají na nějaký hudební nástroj nebo zpívají. Pro potřebu tohoto článku je však nutné se zamyslet, co hudební skupina je z hlediska práva. Jedná se o skupinu dvou a více lidí, které váže společný záměr spolu hrát a vystupovat. Přítomnost společného záměru spolu hrát a vystupovat je možné označit jako společný účel skupiny lidí. Na základě tohoto je tak možné dovodit pojmové znaky společnosti, societas, podle ust. § 2716 a násl. občanského zákoníku.

Podle ust. § 2716 občanského zákoníku, jestliže se smlouvou zaváže několik osob se sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Zákon v případě společnosti nepředepisuje formu, kterou smlouva musí mít – jako nejvhodnější se však jeví smlouva písemná, ale není vyloučena smlouva ústní, nebo konkludentní. Klíčovým aspektem společnosti je, že společnosti není přiznána právní osobnost.

Pro další fungování společnosti není vyloučeno, aby se společníci dohodli, že v rámci činnosti společnosti budou užívat jedno společné označení. Ačkoliv se tedy jedná o společné označení, pod kterým společníci společně vykonávají aktivity, nejedná se o jméno, název nebo obchodní firmu, jelikož tyto jsou přiznány pouze subjektům práva. Při vytváření svého společného označení nejsou společníci nijak podstatně omezováni, musí však respektovat několik základních pravidel, jako např., že by označení nemělo být zaměnitelné s jiným označením, názvem, obchodní firmou apod., stejně jako by označení nemělo působit klamavě.

Ačkoliv, jak je již uvedeno výše, není společné označení chráněno jako např. název nebo jako obchodní firma, tak je možné určit, že jestliže někdo zasáhne do práv společníků k jimi užívanému společnému označení, není vyloučena možnost, aby se společníci mohli bránit na základě ochrany proti nekalé soutěži podle ust. § 2976 a násl. občanského zákoníku.

Jestliže tedy není možné uvažovat nad ochranou společného označení prostřednictvím obchodní firmy nebo názvu, jak by bylo možné jinak chránit označení hudební skupiny?

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 30 Cdo 2116/2006, kdy žalobcem v dané věci byla jedna známá hudební skupina, vyplývá, že společné označení není možné chránit jako společné jméno ani jako společný pseudonym. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvádí, že společné jméno, resp. společný pseudonym, nejsou instituty chráněné ustanovením o ochraně osobnosti fyzické osoby, jelikož se nevztahují k individuální fyzické osobě, kdy společné jméno, resp. společný pseudonym není způsobilý pro individualizaci určité fyzické osoby. Přitom pseudonymem podle ochrany osobnosti je třeba rozumět jméno, jehož umělec jako individualizovaná osoba užívá místo svého pravého jména, což společný pseudonym neumožňuje. Proto společné jméno ani společný pseudonym nejsou chráněny ustanoveními o ochraně osobnosti.

Označení hudební skupiny by tak bylo určitě možné chránit jako ochrannou známku. Je však nutné se zamyslet nad tím, jakým způsobem by byla upravena práva k ochranné známce. Jako nejjednodušší způsob se tak nabízí, aby ochranná známka byla zapsána pro více vlastníků, tedy aby byli zapsáni všichni společníci. Dle ust. § 18a zákona o ochranných známkách, jestliže přísluší práva k téže ochranné známce několika osobám, řídí se vztahy mezi nimi předpisy o spoluvlastnictví. Důležitý je v tomto ohledu odst. 3 uvedeného ustanovení, kde je uvedeno, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z ochranné známky samostatně. V případě neoprávněného užití ochranné známky je rovněž možné uplatnit ochranu proti nekalosoutěžnímu jednání.

Jak z výše uvedeného vyplývá, co do ochrany názvu hudební skupiny je možné uvažovat v několika rovinách. Jednak se jedná o obecné ustanovení ochrany společného označení společnosti na základě ochrany proti nekalé soutěži, a dále se jedná o ochranu společného označení na základě ochranné známky. Ochrana společného označení jako společného názvu nebo jako společného pseudonymu v rovině ochrany osobnosti se s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu nejeví jako možná.

Mgr. et Mgr. Vojtěch Šmíd